Někteří berou pracovní cestu jako dovolenou nebo volno, zaměstnavatel ale musí i v tomto případě myslet na bezpečnost svých zaměstnanců. Jaká je délka pracovní cesty, jaká jsou pravidla a co odškodnění případných úrazů?
Co na to zákon?
Zákoník práce upravuje pracovní cestu v § 42. Pracovní cestou se tedy rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může takto zaměstnance poslat jen v případě, že se spolu dohodnou. Všechny podmínky, které se dané cesty týkají, musí být sepsané také písemně. Jedná se například o začátek a konec pracovní cesty, způsob dopravy i ubytování a další.
Přečtěte si také: Kategorizace prací není všude samozřejmostí.
Jak je to s pracovní dobou?
Počítá se do pracovní doby cesta strávená přesunem na dané místo výkonu práce? Dle § 210 zákoníku práce se počítá pouze ta doba, kterou by byl normálně zaměstnanec v práci. Pokud cestuje mimo svou pracovní dobu, je tato nevýhoda zohledněna pouze ve výši stravného, ale ne ve mzdě. Protože samotná cesta není výkonem práce, tento přesun se v rámci mzdy za výkon práce nehradí.
Přečtěte si také: Jaké jsou podmínky odškodnění pracovního úrazu?
Odškodnění pracovního úrazu
I během pracovní cesty dojde mnohdy k pracovnímu úrazu. Jak se taková situace řeší? Úraz, který se na pracovní cestě stane, není vždy pracovní. Tím se stává pouze při výkonu práce. Ostatní časové úseky pracovní cesty jsou vnímány podobně, jako by byl doma. Jestliže se zaměstnanci úraz přihodí během jeho „volna“, tedy v ubytování nebo jiných aktivitách, nejedná se o pracovní úraz.