Co vlastně patří mezi překážky v práci a máte v případě jejich vzniku nárok na náhradu mzdy?
O co se vlastně jedná?
Zákonem uznané skutečnosti, které vám coby zaměstnanci zasahují do pracovní doby a brání vám tak vykonávat práci pro vašeho zaměstnavatele. To jsou jednoduše řečeno překážky v práci, které se dělí do dvou skupin v závislosti na tom, na jaké straně vznikají. Jedná se tedy o:
- Překážky na straně zaměstnance
- Překážky na straně zaměstnavatele
Překážky v práci na straně zaměstnance
Mezi osobní překážky, které jsou důvodem, proč zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci, patří:
Svatba, mateřská či rodičovská dovolená, ošetřování člena rodiny, úmrtí v rodině, pobyt v lázních nebo péče ve zdravotnickém zařízení.
V případě vaší svatby vám zaměstnavatel poskytne volno po dobu dvou dní, přičemž náhradu mzdy získáte pouze za jeden den.
Kromě osobních překážek existují ještě překážky obecného zájmu, kdy zaměstnanec vykonává veřejnou funkci nebo občanskou povinnost. Překážky na straně zaměstnance mohou vzniknout také kvůli školení či studiu při zaměstnání pracovníka. Nejčastějším důvodem dalšího vzdělávání bývá snaha získat větší kvalifikaci, díky které může zaměstnanec dál kariérně růst.
Překážky v práci na straně zaměstnavatele
V případě, že zaměstnavatel nemůže přidělit svému zaměstnanci práci, kterou má stanovenou v pracovní smlouvě, mluvíme o překážkách vzniklých na straně zaměstnavatele. Mezi takový druh překážek se řadí:
Prostoje (poruchy na strojích a zařízeních), přerušení práce z důvodu nepříznivých povětrnostních vlivů nebo živelných událostí apod.
Jiné překážky vznikají nejčastěji z důvodu poklesu poptávky, nedostatku zakázek nebo omezení odbytu výrobků. V takovém případě by měl zaměstnanec získat od svého zaměstnavatele náhradu mzdy ve výši 60 % svého průměrného výdělku.
V případě prostojů je zaměstnavatel povinný vám přidělit jinou práci. Pokud to však není možné, musí vám poskytnout náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % průměrné mzdy.