Práce v noci je neodmyslitelnou součástí některých povolání, zejména v rámci zdravotnictví nebo poskytování sociálních služeb. Výkon práce v nočních hodinách má svá specifika v rámci BOZP, proto na ně myslete a berte je v potaz.
Psychická zátěž
Zdravotníci a poskytovatelé jiných sociálních a zdravotních služeb jsou ohroženou skupinou napříč různými faktory. Jedná se o psychický nátlak, nedodržování limitů u manipulace s břemeny a také zmiňovanou práci v noci.
Rizika spojená s prací v nočních hodinách mají vliv především na psychiku zaměstnanců, dochází totiž k rozhození biorytmů a s tím i horší zvládání stresu. Narušení cirkadiánního rytmu má vztah také se vznikem různých onemocnění, jako je například rakovina prsu.
Práce v noci má určitá omezení
Mezinárodní organizace práce (ILO, MOP) zveřejnila již v roce 1990 úmluvu C171 a doporučení R178 o práci v nočních směnách. Úmluva zavádí určitá omezení, například směna by neměla být delší než 8 hodin, zaměstnanci by měli mít stanovenou kratší pracovní dobu, pokud jde o náročné práce, neměli by zaměstnanci vykonávat práci přesčas a neměli by vykonávat více než dvě noční směny na plný úvazek za sebou. Mezi dvěma nočními směnami by mělo být poskytnuto 11 hodin odpočinku. (zdroj)
Přečtěte si také: Zdvihací zařízení z hlediska bezpečnosti práce.
Návrhy řešení jsou různé
Zaměstnanci, kteří vykonávají noční služby, mají nárok na placenou dobu v minimální délce 4 týdny. Těhotné ženy mají nárok na přesun do běžných denních směn a delší mateřskou dovolenou.
Výzkumy, které se zaměřují právě na vliv nočních směn na zdraví zaměstnanců, stále pokračují a v následujících letech snad přinesou další výsledky, ale i návrhy řešení.